International Solidarity Movement Czech Republic

gaza_black_ribbon

  OBSAH:
 - INDEX
 - ARCHÍV
 - NÁŠ BANNER

-

VIDEA  
 - O KNIHÁCH
 - ODKAZY
 - KONTAKT
   

© No Copyright - Všechny materiály na této stránce mohou být volně přebírány, pokud  je jako jejich zdroj uveden Prefer Statement spolu s odkazem na tyto stránky.

--:: KNIŽNÍ TYP ::--

Moc a teror

Noam Chomsky

víc knih zde>>   




Free Palestine


 

 

 
Hledat na www.prefer-statement.info

 
10.08.2008   03.03.2008

Zemřel básník Mahmud Darwish
" Nemám osobní požadavky na život, protože žiji ve vypůjčeném čase. Nemám velké sny. Jsem oddán psaní a musím psát, dokud nepřijde můj konec." Těmito slovy básník kdysi reagoval na otázku smrti a svých srdečních potíží, kterým dne 9. srpna ve věku 66 let podlehl v Hustonu. Darwíš se narodil na jaře roku 1942 v palestinské vesnici al-Birwa. O šest let později jeho domov obsadily izraelské oddíly a rodina byla nucena přijmout úděl uprchlíků. Stigma vyhnanství si básník nesl po celý život a stalo se jedním z ústředních motivů jeho poezie. " Nemohu opěvovat růže, pokud je můj národ vyvrácen z kořenů" byla jeho častá odpověď na výtky, proč svou tvorbu zasvětil vlasti a osudu národa, který přes půl století usiluje o svá práva na sebeurčení.  Přes svoji angažovanost se však nedá označit za básníka "vlastenecké propagandy". Jeho verše jsou prodchnuty touhou po naplnění univerzálních hodnot, svobody a důstojného života, která je vlastní všem lidem bez rozdílu. Naléhavost Darwíšových básní umocňovaly překvapivé metafory vzdálené líbivé poetičnosti. Svými surově tesanými verši dokázal vzbudit vášně stejně jako hluboké dojetí. Pro Palestince byl národní ikonou a v celosvětovém měřítku nejčtenějším básníkem arabského slova. Jeho recitál na bejrútském stadionu dokázal přilákat i 25 tisíc posluchačů a jeho jméno každoročně zaujímalo přední místo mezi arabskými kandidáty na Nobelovu cenu literatury.
čti více>>

 

Francouzská držitelka Oskara: Útoky 11. září byly vykonstruovány
Peter Allen
Francouzská herečka Marion Cotillardová včera vyvolala pozdvižení, když obvinila Ameriku z provedení útoků z 11. září 2001. 32letá herečka, která minulý měsíc získala Oskara za roli Edith Piaf ve filmu La vie en rose, v interview na francouzské webové stránce Marianne2 otevřeně zpochybnila tvrzení o teroristickém útoku. „Myslím, že se o mnoha věcech lhalo,“ prohlásila a útoky na WTC uvedla jako příklad, kdy Spojené státy pro své politické cíle inscenují krvavé zápletky. O dvou dopravních letadlech, která narazila do Dvojčat, Cotillardová řekla: „Víme o jiných věžích téhož druhu zasažených letadly. Shořely? Existovala věž, myslím že to bylo ve Španělsku, která hořela 24 hodin. Nespadla. Žádná taková věž nespadla. A tam se během několika minut celé zřítily.“ Dodala, že věže projektované počátkem 60. let, byly zastaralé „polykače peněz“, jejichž modernizace by stála víc než úplná přestavba, a právě proto byly zničeny. Už před časem a nyní znovu vyslovila pochybnosti o americkém přistání na Měsíci: „Skutečně se procházel po Měsíci? Viděla jsem o tom spoustu dokumentů a opravdu jsem žasla. V každém případě nevěřím všemu, co říkají, to je jisté.“ Filmovou kariéru zahájila Cotillardová, která se narodila a vyrostla v Paříži, v roce 1988 ve filmu Taxi Luca Bessona; film se stal velkým hitem ve Francii, ...
čti více>>


 
29.02.2008   27.02.2008
Rozhovor s Normanem Finkelsteinem
Norman Finkelstein, velký kritik izraelské politiky, se dostal na titulní stránky amerických deníků poté, co mu bylo zakázáno přednášet na DePaulově universitě.  Finkelsteinovi, autorovi pěti knih, se dostalo neobyčejné podpory nejen strany studentů, kteří proti jeho propuštění uspořádali řadu protestních akcí, ale na jeho obranu se postavila i řada vrcholných akademiků. Mnoho lidí se domnívá, že se stal obětí vlivných nátlakových skupin. V tomto interview s Georgem McLeodem diskutuje Finkelstein o izraelské lobby, jeho knihách a o tom, proč je izraelské téma ve Spojených státech tak citlivé. Co je tak jedinečného na izraelsko-palestinském konfliktu?Co činí toto téma tak kontroverzní a citlivé? Na samotném izraelsko-palestinském konfliktu není jedinečného nic kromě faktu, že je zde silná lobby, která zabraňuje jakémukoli druhu rozumné debaty a diskuse o tom, co se zde ve skutečnosti děje. Konflikt sám o sobě není ničím neobyčejným a jeho hlavní rysy jsou dobře známy, hlavně mimo Spojené státy. V žádném jiném případě takový gang gangsterů nepoužívá své peníze a klepnutí mosazného kladívka, aby zabránil právnímu nařízení a to je velmi zvláštní. Jsou zde ale i další zpolitizované případy, jako je třeba studie Kuby nebo i Číny, pouze ty všelijaké džihády a podobné hony na čarodějnice se v těchto jiných případech neobjevují. Na izraelsko-palestinské akademii v několika posledních letech máte případ Juan Cole na Yale, je zde případ...
čti více>>

Kdo jsou fanatici?
Paul Craig Roberts
Prezident Jimmy Carter byl démonizován za to, že ve své knize Palestina: Mír, ne apartheid (Palestine: Peace, Not Apartheid) zdůraznil, že existují dvě strany izraelsko-palestinského problému. Proslulým americkým odborníkům jako John Mearsheimer nebo Stephen Walt se stalo totéž, když dokazovali nadměrný vliv izraelské lobby na americkou zahraniční politiku. Američané by byli překvapeni tím, jak izraelský tisk kritizuje politiku izraelské vlády vůči Palestincům i Arabům celkově. V Izraeli jsou ještě fakta součástí diskuze. Kdyby izraelský list Haarec nahradil Fox News, CNN, New York Times a Washington Post, Američané by znali pravdu o americké a izraelské politice na Blízkém východě a jejích pravděpodobných následcích. 1. září (2007) Haarec oznámil, že rabín Eric Yoffie, předseda Svazu pro reformu judaismu, který reprezentuje 900 kongregací a 1,5 milionu židů, „obvinil americká média, politiky a náboženské skupiny z démonizace islámu“ a líčení muslimů jako „satanských bytostí“. Rabi Yoffie má samozřejmě pravdu. V Americe existuje jen jedna strana problému. K démonizaci islámu byl vytvořeno celé průmyslové odvětví. Hojnost knih, které překrucují islám, z něj dělá největší možnou hrozbu západní civilizaci a snaží se Američanům vštípit strach z muslimů a nenávist k nim. Např. Norman Podhoretz hlásá „Čtvrtá světová válka: Dlouhý boj proti islamofašismu“. Daniel Pipes ječí, že „militantní islám...
čti více>>
 




Další články:
22.02.2008: - Lži a špionáže - Paul Craig Roberts
20.02.2008: - Zapomeň, kdo jsi - Jindřich Havlík
16.02.2008: - Jak se Barack Obama naučil milovat Izrael - Ali Abunimah
11.02.2008: - Útěk z gažského ghetta - Israel Shamir
08.02.2008: - Sionistický vrchní rabín: Deportujte Palestince na Sinaj - Jews Against Zionism
07.02.2008: - Zločiny, genocida, brutalita = sionismus
03.02.2008: - Neznámý holodomor - Wolfgang Pfitzner
31.01.2008: - Sionismus: rasistická filozofie
27.01.2008: - Mýtus „Holokaustu“ - Roger Garaudy
23.01.2008: - Vztah mezi židem a nežidem - Martin Rosenbull
23.01.2008: - Gándhího vnuk odsuzuje izraelskou politiku
22.01.2008: - Historie radaru v Česku - Nenásilí
21.01.2008: - Němečtí vojáci používali afghánské děti k odhalování min - Mathaba
20.01.2008: - Žádný mír - Charley Reese
19.01.2008: - Photostory: Demolice palestinských domů ve východním Jerusalemu
16.01.2008: - George W. Bushi: Nejste vítán - Mohammed Ali
13.01.2008: - Tak si nám přišli pro Zvědavce
11.01.2008: - Lži ohledně 11. září
09.01.2008: - Sabra a Shatila - Martin Rosenbull
08.01.2008: - Pákistán v nepokoji - Israel Shamir
05.01.2008: - Žádný konflikt zájmů - Charley Reese
  Další články za rok 2007
  Další články za rok 2006
Další články za rok 2005
 

archív článků>>      




Ne všechen materiál na této stránce vyjadřuje názory tvůrců Prefer Statement


 
Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu. Toto právo nepřipouští, aby někdo utrpěl újmu pro svoje přesvědčení a zahrnuje právo vykládat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoliv prostředky bez ohledu na hranice.

---Článek 19 o všeobecné deklaraci lidských práv OSN ze dne 20. prosince 1948---    

Svoboda projevu, zejména svoboda tisku, je zaručena Ústavou ČR, mezinárodním paktem o občanských a politických právech a Listinou základních lidských práv a svobod. Svoboda projevu a právo na informace jsou zákonem zaručeny.

Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat i rozšiřovat ideje a informace.

CENZURA je nepřípustná.